Psychické obtíže patří mezi časté, ale někdy přehlížené projevy života s chronickým revmatickým onemocněním. V letech 2021 až 2025 proběhla hlavní část výzkumu vztahu u nemocných s revmatoidní artritidou (RA) a axiální spondyloartritidou (axSpA) v české populaci. Tento výzkum probíhal v rámci grantu Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky (NU21-09-00297) a spolupracovali na něm dvě pracoviště, Revmatologický ústav a Národní ústav duševního zdraví. Dovolujeme si Vás seznámit s průběhem studie a se zjištěnými daty, která v současné době stále rozšiřujeme.

Otázky, které byly v rámci výzkumného projektu nastoleny, měly identifikovat, zda existuje epidemiologický vztah mezi duševními a revmatickými onemocnění, jaké jsou charakteristiky pacientů, kteří trpí depresivními nebo úzkostnými stavy a zda můžeme identifikovat biologické či jiné faktory této zátěže.  Vzhledem ke stále probíhajícím dalším analýzám a vyvstávajícím otázkám, dovolujeme si prozatím informovat zejména o již publikovaných nálezech.

První práce, která reflektuje epidemiologický vztah mezi revmatickými a duševními onemocněními byla publikována v roce 2025. Studie analyzovala zdravotní data více než 53 000 pacientů s RA a téměř 9 000 pacientů s axSpA, Bechtěrevovou nemocí. Tyto skupiny byly porovnávány s více než 268 000 kontrolními jedinci v případě RA a téměř 47 000 kontrolami pro axSpA z běžné populace. 

Výsledky ukázaly, že pacienti s RA i axSpA mají významně vyšší riziko rozvoje poruch nálady, včetně depresí, a také úzkostných poruch. U pacientů s RA bylo riziko rozvoje deprese o 60 % vyšší než v běžné populaci (aHR 1,60; 95% CI 1,51–1,70), riziko středně těžké až těžké deprese o 44 % vyšší (aHR 1,44; 95% CI 1,31–1,59) a riziko úzkostných poruch o 84 % vyšší (aHR 1,84; 95% CI 1,75–1,94). Velmi podobné výsledky byly pozorovány také u nemocných s axSpA: riziko deprese bylo vyšší o 54 % (aHR 1,54; 95% CI 1,44–1,63), riziko středně těžké až těžké deprese o 39 % (aHR 1,39; 95% CI 1,26–1,54) a riziko úzkostných poruch o 70 % (aHR 1,70; 95% CI 1,60–1,79). Zajímavým zjištěním bylo, že riziko schizofrenie bylo u pacientů s RA i axSpA nižší než v běžné populaci. U pacientů s RA byla navíc pozorována nižší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy nemoci.                                                           Studie také ukázala souvislost mezi psychickými obtížemi v mladším věku a následným vznikem revmatického onemocnění – konkrétně mezi depresí a rozvojem RA a mezi úzkostnými poruchami a vznikem axSpA. Závažným zjištěním bylo, že zvýšené riziko depresí a poruch nálady přetrvávalo i při srovnání s pacienty trpícími jinými chronickými onemocněními, která nemají primárně zánětlivý podklad. Ve srovnání s touto skupinou bylo riziko rozvoje deprese stále vyšší jak u pacientů s RA (aHR 1,17), tak u pacientů s axSpA (aHR 1,26). Tyto výsledky podporují hypotézu, že mezi chronickým zánětem a duševními onemocněními existují společné biologické mechanismy.

Zdroj: Formánek T, Mladá K, Mohr P, Lim MF, Olejárová M, Pavelka K, Winkler P, Osimo EF, Jones PB, Hušáková M. Psychiatric morbidity in people with autoimmune arthritides as a model of inflammatory mechanisms in mental disorders. BMJ Ment Health. 2025 Mar 22;28(1):e301506. doi: 10.1136/bmjment-2024-301506.

K zodpovězení dalších otázek, které by osvětlovaly bližší vztah mezi duševními a fyzickými obtížemi, bylo třeba vytvořit vlastní kohorty pacientů s RA a axSpA, což proběhlo na Revmatologickém ústavu. Z této kohorty jsme poté čerpali k jednotlivým analýzám.

Na epidemiologická data navázala naše klinická studie publikovaná v roce 2025, která hodnotila psychické zdraví 113 pacientů s RA a 120 pacientů s axSpA ve srovnání se 170 zdravými kontrolami. Na rozdíl od většiny předchozích prací byly psychické obtíže hodnoceny  nejen pomocí sebeposuzovacích dotazníků, ale také strukturovaným psychiatrickým rozhovorem vedeným vyškoleným odborníkem.

Výsledky potvrdily významnou psychickou zátěž u obou revmatických onemocnění. Kritéria alespoň jedné duševní poruchy splňovalo 24,8 % pacientů s RA a 31,7 % pacientů s axSpA. Poruchy nálady, zahrnující především depresivní poruchu a dystymii, byly diagnostikovány u 14,2 % nemocných s RA a 20,8 % pacientů s axSpA, zatímco ve zdravé populaci se vyskytovaly pouze u přibližně 2 % osob. Úzkostné poruchy byly zjištěny u 14–15 % pacientů s revmatickými onemocněními, ale pouze u 1–2 % zdravých kontrol. Zvýšený výskyt depresivních a úzkostných příznaků potvrdily také standardizované dotazníky.

Jedním z nejdůležitějších zjištění byla souvislost mezi psychickými obtížemi a aktivitou revmatického onemocnění. Pacienti s diagnostikovanou duševní poruchou vykazovali vyšší aktivitu nemoci, horší kvalitu života, větší bolest, únavu i funkční omezení. Tíže úzkosti a deprese vykazovaly velmi úzký vztah k aktivitě onemocnění, a to jak DAS 28 u RA, tak BASDAI a ASDAS-CRP u axSpA.  Studie tak ukázala, že psychické zdraví není oddělenou součástí života s revmatickým onemocněním, ale významně ovlivňuje jeho celkový průběh a dopad na každodenní fungování nemocných.

Alarmujícím zjištěním bylo, že většina pacientů s nově zachycenou duševní poruchou odmítla doporučené psychiatrické nebo psychologické vyšetření. Stalo se tak u 75 % pacientů s RA a téměř 90 % pacientů s axSpA. Výsledky proto poukazují na potřebu aktivně vyhledávat psychické obtíže v revmatologické praxi a odstraňovat bariéry, které pacientům brání vyhledat odbornou pomoc.

Zdroj: Husakova M, Balajkova V, Pavelka K, Senolt L, Kuchaříková K, Mohr P, Kotrs J, Olejárová M. Mental health in patients with rheumatoid arthritis and axial spondyloarthritis: a cross-sectional, case-control tertiary centre study from Czechia. BMJ Open. 2025 Dec 10;15(12):e103686. doi: 10.1136/bmjopen-2025-103686. 

Naše nejnovější práce publikované, respektive přijaté k publikování v roce 2026, se zaměřily na biologické mechanismy propojující chronický zánět s psychickými obtížemi u pacientů s axiální spondyloartritidou. Zatímco zvýšený výskyt depresí a úzkostí u těchto pacientů je již dobře známý, biologické příčiny této souvislosti zůstávají dosud nedostatečně objasněny. Naše studie patří mezi první práce, které tuto problematiku zkoumají současně z pohledu zánětlivých markerů, metabolismu tukové tkáně a neurobiologických faktorů spojených s funkcí nervového systému. Jelikož se jedná o relativně nový směr výzkumu, je třeba jednotlivé výsledky interpretovat s odbornou opatrností.

V první studii jsme se zajímali o vztah duševního zdraví se zánětem, metabolismem tukové tkáně a tělesnou hmotností. Do studie bylo zařazeno 93 pacientů s axSpA a 100 zdravých osob odpovídajícího věku a pohlaví. U všech účastníků byly hodnoceny příznaky deprese a úzkosti pomocí standardizovaných dotazníků a současně byly vyšetřovány sérové parametry zánětu a metabolismu tukové tkáně. Potvrdili jsme, že pacienti s axSpA vykazují významně vyšší míru depresivních i úzkostných příznaků než zdravé osoby. Nejvýraznější rozdíly byly pozorovány v oblasti tělesných projevů psychické zátěže, jako jsou únava, vyčerpání, poruchy spánku nebo pokles energie. Závažnost depresivních i úzkostných příznaků přitom úzce souvisela s aktivitou onemocnění hodnocenou pomocí indexů BASDAI a ASDAS-CRP. Čím aktivnější bylo onemocnění, tím vyšší byla psychická zátěž pacientů.

Překvapivým zjištěním bylo, že psychické obtíže nesouvisely s tělesnou hmotností ani s rozsahem strukturálního postižení páteře. Naopak byly nalezeny souvislosti s některými biologicky aktivními látkami produkovanými tukovou tkání, označovanými jako adipocytokiny. Zejména vyšší hladiny fetuinu-A byly spojeny s vyšší mírou depresivních a úzkostných příznaků, zatímco vyšší hladiny rezistinu byly spojeny s nižší psychickou zátěží a současně s nižší aktivitou onemocnění.

Výsledky studie podporují představu, že deprese a úzkost u pacientů s axSpA nejsou pouze psychologickou reakcí na bolest nebo omezení způsobená nemocí. Na jejich vzniku se pravděpodobně podílejí i biologické procesy spojené s chronickým zánětem a fungováním imunitního systému. Lepší pochopení těchto mechanismů může v budoucnu přispět k cílenější péči o psychické zdraví pacientů s Bechtěrevovou nemocí.

Zdroj: Hušáková M, Pavelka K, Kuchaříková K, Kotrs J, Kuklová M, Hulejová H, Šenolt L, Mohr P, Olejárová M. Association of inflammation and serum adipocytokines with depression and anxiety burden in axial spondyloarthritis. Sci Rep. 2026 May 7. doi: 10.1038/s41598-026-51470-6

Další studie se zabývala vztahem imunologických faktorů, zánětu a neurotrofních faktorů, tedy substancí důležitých pro správné fungování a regeneraci nervových buněk. Do studie bylo zařazeno 74 pacientů s axSpA a 79 zdravých kontrol.

Potvrdili jsme, že deprese i úzkost se u pacientů s axSpA vyskytují významně častěji než u zdravých osob. Depresivní příznaky byly přítomny u 13,5 % pacientů oproti 2,1 % zdravých kontrol a úzkostné příznaky u 25,7 % pacientů oproti 8,9 % kontrol. Psychická zátěž úzce souvisela s aktivitou onemocnění, bolestí, funkčním omezením i kvalitou života. Zvláště ženy s axSpA vykazovaly vyšší míru úzkostných obtíží než muži.

Nejdůležitějším poznatkem však bylo propojení psychických obtíží se zánětem a změnami v systému mozkového neurotrofního faktoru BDNF (Brain Derived Neurotophic Factor). Pacienti s depresivními příznaky měli vyšší hladiny CRP, tedy laboratorního ukazatele zánětu, a současně nižší poměr BDNF/proBDNF, který je považován za známku narušené nervové plasticity. Vyšší hladiny CRP byly spojeny nejen s vyšší aktivitou onemocnění, ale také s vyšším skóre deprese a úzkosti. Každé zdvojnásobení hladiny CRP bylo spojeno s významným nárůstem psychické zátěže.

Výsledky studie podporují hypotézu, že deprese a úzkost u pacientů s Bechtěrevovou nemocí nejsou pouze reakcí na bolest a omezení způsobená nemocí. Zdá se, že se na jejich vzniku mohou podílet i biologické mechanismy spojené s chronickým zánětem a změnami ve fungování nervového systému. Účinná kontrola zánětu tak může být důležitá nejen pro zvládnutí samotného revmatického onemocnění, ale také pro zachování psychického zdraví a kvality života pacientů.

Další studie, které se zabývají úlohou dalších prozánětlivých i protizánětlivých molekul u psychických obtíží pacientů s RA a axSpA, jsou v současné době v recenzním řízení nebo ve fázi přípravy k publikaci. O jejich výsledcích budeme průběžně informovat odbornou i laickou veřejnost. Současně analyzujeme data týkající se ekonomických dopadů depresí u pacientů s RA a axSpA. Využíváme přitom nejnovější dostupná data z roku 2024 a věříme, že výsledky přinesou důležité informace nejen pro zdravotníky a tvůrce zdravotní politiky, ale také pro samotné pacienty a jejich organizace.          

 Zdroj: Hušáková M, Pavelka K, Kuchaříková K, Kotrs J, Balajková V, Kuklová M, Škubica P, Hulejová H, Šenolt L, Mohr P, Olejárová M. Effects of neuroinflammation and neurotrophic factors on mental health of people with axial spondyloarthritis. Brain Behav Immun Health. 2026 May 1;54:101249. doi: 10.1016/j.bbih.2026.101249. 

Všechny uvedené projekty spojuje společný cíl – přispět ke zlepšení kvality života pacientů s revmatoidní artritidou a axiální spondyloartritidou. Duševní zdraví totiž neovlivňuje pouze osobní spokojenost člověka, ale také jeho schopnost vyrovnat se s chronickým onemocněním, aktivně se podílet na léčbě a dlouhodobě dodržovat doporučenou terapii. Moderní medicína stále více zdůrazňuje potřebu komplexního, na člověka orientovaného přístupu, který bere v úvahu nejen fyzické, ale i psychické aspekty nemoci.

Budeme velmi rádi, pokud výsledky našeho výzkumu přispějí k otevřené komunikaci o duševním zdraví mezi pacienty, jejich blízkými, zdravotníky i pacientskými organizacemi. Věříme, že budoucí pokrok v této oblasti bude založen nejen na vědeckém výzkumu, ale také na vzájemné spolupráci odborníků a pacientů, jejichž zkušenosti jsou pro další směřování výzkumu nepostradatelné.

S pozdravem

Všichni autoři zainteresováni do projektu

Markéta Hušáková, Marta Olejárová, Karel Pavelka, Veronika Balajková, Ladislav Šenolt, Markéta Kuklová, Hana Hulejová, Patrik Škubica

• Revmatologický ústav a Revmatologická klinika 1. Lékařské Fakulty University Karlovy v Praze

Kateřina Kuchaříková, Pavel Mohr, Tomáš Formánek

• Národní ústav duševního zdraví a 3. Lékařská Fakulta University Karlovy

Jan Kotrs

• Health Monk s.r.o. a Fakulta Informatiky Masarykova Universita v Brně